jsem vždy chtěla pracovat s lidmi. Tímto směrem jsem se vydala již na střední škole. Tehdy jsem se také poprvé setkala s psychoterapií a hned jsem věděla, že je to práce, která by mě mohla naplňovat. Mé nadšení opadlo, když jsem začala zjišťovat, jaká kvalifikace je pro práci psychoterapeuta potřeba. Kromě humanitního vysokoškolského oboru je také nutné absolvovat některý z postgraduálních výcviků. Ty trvají minimálně pět let a žádný z nich samozřejmě neprobíhá v Českých Budějovicích. Účastníci si je platí sami, navíc se lze přihlásit až od určitého věku. Tyto podmínky pro mě v té době nebyly splnitelné, a tak jsem se musela se svým profesním snem na několik let rozloučit. Po škole a rodičovské dovolené jsem začala pracovat v poradně pro ženy a dívky v nouzi. Tehdy se mi potvrdilo, že práce s lidmi mne baví a také se celkově změnily mé životní podmínky. Byla jsem přijata do výcviku, a tak se mi tak splnil jeden z mých životních snů. Psychoterapeutický výcvik je velice intenzivní a náročná forma studia po stránce duševní, časové i finanční. Frekventanti výcviku si kromě teorie trénují své terapeutické dovednosti a zároveň si sami procházejí terapií v roli klienta.