Jsem z Českých Budějovic. Jsem vdaná, mám syna školního věku, dceru předškolního věku a kočku.
Mám ráda tanec: spontánní, meditativní i choreografický (orientální i bollywood). Ráda si čtu a dozvídám nové informace z oblasti psychoterapie, psychologie, osobního rozvoje a spirituality. Zajímám se o gastronomii. Ráda odpočívám u sledování sitcomů.
Vždy jsem chtěla pracovat s lidmi a tímto směrem jsem se vydala i studijně již na střední škole. Tehdy jsem se také poprvé setkala s psychoterapií a hned jsem věděla, že by se mi líbilo něco takového dělat. Mé nadšení tenkrát opadlo, když jsem začala zjišťovat, že kromě humanitního vysokoškolského oboru je také zapotřebí vystudovat postgraduální výcvik. Jedná se o nejméně pětileté psychoterapeutické výcviky, z nichž žádný samozřejmě není v Českých Budějovicích, účastníci si je platí sami a navíc se lze přihlásit až od určitého věku. Tenkrát to pro mne bylo nepředstavitelné a tak jsem se se svým snem stát se terapeutkou na několik let rozloučila. Po škole a rodičovské dovolené jsem začala pracovat v poradně pro ženy a dívky v nouzi. Tehdy se mi potvrdilo, že práce s lidmi mne baví a také se celkově změnily mé životní podmínky. Byla jsem přijata do výcviku a tak se mi tak splnil jeden z mých životních snů. Psychoterapeutický výcvik je velice intenzivní, náročná forma studia po stránce duševní, časové i finanční. Frekventanti výcviku si kromě teorie trénují a zkouší své terapeutické dovednosti, sami si procházejí terapií v roli klienta.
Ráda doprovázím své klienty v jejich náročných obdobích i obdobích klidu, kdy hledají sami sebe a své místo v životě. Často mě nepřestává fascinovat a zajímat vnitřní krajina osobnosti mých klientů. Velmi si vážím toho, že mohu s lidmi mluvit a prožívat to, co bývá v běžných sociálních kontaktech skryto. Vážím si poznání, které čerpám z příběhů svých klientů, ať už se jedná o příběhy ze života, ale i prožívání lidské přesažnosti (spirituality). Líbí se mi setkávání tady a teď. Těší mě, když je terapie pro mé klienty smysluplná a přínosná.
Vím, jak těžké to je, když má člověk problémy s něčím tak všedním jako je jídlo. Vím, jak se v tom můžeme cítit nepochopení, osamocení, neschopní a jak to nakonec negativně ovlivní náš pocit sebehodnoty a možná celé naše prožívání a život. Sama jsem to zažila a stejně jako už to nechci zažívat já, tak moje přání je, aby to nemuseli zažívat ani ostatní lidé.
Uzdravit svůj vztah k jídlu a naučit se dlouhodobě jíst, tak jak nám skutečně prospívá, jde někomu snadněji a pro jiné lidi je to delší cesta plná sebeobjevování, učení se a životních změn. To ale neznamená, že se nemůžeme cítit lépe už na té cestě, mít k sobě dobrý vztah a jídlo si užívat, ne se s ním jen trápit. I mě ještě nějaký kousek cesty zbývá. Vzhledem k povaze a principům psychoterapie, Vás i tak mohu účinně provázet k Vašim konkrétním cílům.
Pracuji podle terapie zaměřené na člověka (PCA), kterou přinesl americký psycholog a psychoterapeut C. R. Rogers (1902-1987) a výrazně tak ovlivnil všechny další psychoterapeutické přístupy. Důraz je kladen na pozitivní přijetí prožívání klienta, důvěru v jeho schopnost růstu a rovnocenným vztahem mezi terapeutem a klientem.
Terapie je v podstatě rozhovor. Klienti mluví, o čem sami chtějí, někteří přinášejí připravená témata, která chtějí probrat, někteří čekají, co je napadne přímo na sezení. Rozhovor se může zaměřovat na přítomnost, ale dá se pracovat i s minulostí. Také nechávám na zvážení klientů, jak často a jak dlouho chtějí na terapii chodit.
Někdy se na první pohled zdá, že je to podobné, jako mluvit například s kamarádkou u kávy. Ve skutečnosti jsou, jsou ale mé reakce trochu odlišné, než je v komunikaci běžné a nakonec i efekt terapie je jiný. Nedávám zaručené rady, nehodnotím, nedokážu změnit situaci klienta a nedělám za ně životní rozhodnutí. Naopak podporuji a pomáhám klientům se zorientovat v životě a prožívání, tak aby mohli svá individuální řešení a odpovědi najít v sobě, popřípadě je pak přenesli do svého běžného života. První sezení je za poloviční cenu, aby si mohli klienti vyzkoušet jaké to je a zda jim můj styl práce sedí.
Pracuji pod supervizí PhDr. Ilony Špaňhelové (psychologická praxe, Praha).
Řídím se etickým kodexem EAP (European Association for Psychotherapy)
Jsem řádnou členkou České asociace pro psychoterapii.
Design © 2018 Jan Štark